O tom, že morčátka „pod sebou“ potřebují mít víc, než tvrdou podlahu, nikdo nediskutuje. Jak by ale to víc ale mělo vypadat? O tom už se vedou nekonečně dlouhé diskuze, protože každý morčecí pečovatel používá něco jiného a dokonce bych si troufla tvrdit, že i morčátka mají své preference. Rovnou tedy předesílám, že jsem také zaujatá, naše morčátka bydlí na látkových savých podložkách a už bych neměnila.
Piliny, hobliny, štěpky…
Někdo tomu říká piliny, někdo hobliny… Tak jako tak jsou to ale malé kousky dřeva vznikající při práci se dřevem. Snažila jsem se najít nějaké definice co je co, ale prakticky jsem našla pouze to, že piliny by měly být jemnější, menší kousky vznikající při pilování, hobliny zase trochu větší kousky vznikající při hoblování. Pro potřeby tohoto příspěvku to takto budu rozlišovat.
Hobliny:
= relativně drobné kousky dřeva
Z trojice „piliny / hobliny / štěpky jsou rozhodně nejlepší volba. Dostatečně sajou moč, jsou dostatečně měkké aby morčata neměla otlaky a zároveň ani nejsou moc drahé a seženete je snad v každém zverimexu.
Co je ale důležité při výběru vhodných hoblin pro morčata? Aby byly bezprašné. Morčata často trpí na problémy s dýcháním právě kvůli prašným podestýlkám (na to v tomto příspěvku nejspíš narazíme víckrát), k tomu se jim prach dostává do očí – což způsobí opět další zdravotní problémy… Prostě prach v očích a dýchacích cestách není zdravý a to platí jak u morčat, tak u lidí.
Dalším aspektem, proč někdo může preferovat hobliny je jejich kompostovatelnost. Z hlediska ekologie je to rozhodně dobrá vlastnost, pro lidi z města, kteří nemají zahradu s kompostem to ale nejspíš nebude velký argument.
Argument proti hoblinám je to, že je morčátka můžou velmi snadno a velmi často neúmyslně vyhazovat z klece. Prostě jak běhají (a občasné běhání je pro ně velmi zdravé), tak pacičkama zaberou do podestýlky a ta je najednou všude okolo. Tento problém je ale u všech sypkých podestýlek.
Další nevýhodou může být to, že pokud chceme morčátkům často uklízet, aby bydleli v co nejčistším prostředí, budeme mít velkou spotřebu – takže dojet do obchodu, odtáhnout domů pár balíků hoblin, doma pak najít prostor pro jejich skladování… Následně použité hobliny vyhodit do popelnice nebo na kompost a zase to musí někdo odnést… Kdybych neznala pro mě pohodlnější alternativy, řekla bych si, že to holt k péči o morče patří, jelikož je ale znám, nemám potřebu se tahat s hoblinama.
Dalším mínusem pro mě osobně je i částečně cena. Ano, hobliny jsou rozhodně levnější než třeba asan, ale oproti například látkovým podložkám je člověk musí kupovat stále dokola a dokola a obzvláště u větších výběhů, kde padne klidně celé balení na jeden úklid, je to prostě moc.
Poznámka: Některé zverimexy nabízí hobliny vonící po zeleném jablku, citrónu… Potřebujete to? Rozhodně ne. Je ta vůně cítit? Taky ne. Párkrát jsme je doma měli, když obchodu došly ty bez vůně a prakticky jsme nepoznali rozdíl. Prodavačka ve zverimexu sice tvrdila, že pak budou morčátka i méně cítit po moči, ale toho lze dosáhnout pravidelným úklidem a není k tomu potřeba hobliny napuštěné kdoví čím aby „voněly“.
Piliny:
= velmi jemné kousíčky dřeva, často hodně prašné
Díky své jemnosti tvoří velmi měkkou vrstvu, která se na první pohled zdá ideální, ale pro morčata jsou naprosto nevhodné.
Jemné piliny často hodně práší – jsou tak jemné, že to snad ani nejde jinak. A jak už jsem zmiňovala, dřevěný (a jiný) prach není dobrý pro zdraví morčat i lidí. Prostě za mě to za to nestojí, obzvlášť když existují daleko lepší a i levnější alternativy.
Nehledě na to, že už u hoblin narážíme na to, že jsou prostě časem všude. Představte si, o kolik snazší bude pro morčata vyhazovat jemné piliny. Chce se to někomu neustále uklízet?
Prostě je lepší se pilinám vyhnout a nechat je jiným zvířatům, kterým prach až tak nevadí.
Dřevěné štěpky:
= větší kousky dřeva, často vypadají jako malé „kostičky“
Pro morčata jsou nevhodné – díky své velikosti sice budou méně „vylétávat“ z klece, zároveň ale ze stejného důvodu můžou morčatům způsobit otlaky na pacičkách a s tím pojící se další zdravotní problémy
Seno jako podestýlka
Seno vypadá na první pohled jako skvělá volba – morčátka se v něm ráda válí, stejně už ho všichni máme doma a není až tak drahé… Ale taky moc nesaje a velmi rychle zasmrádne.
Morčotip: Pokud chcete morčátkům dopřát válení v seně, osvědčilo se nám pořízení krabice, ve které je na dně nějaký savý materiál a nad ní seník. Morčátka sice ze seníku vytahají část sena, která jim nepřipadá vhodná pro jídlo (tomu se člověk nevyhne ani kdyby koupil to nejdražší a nejúžasnější seno na světě), můžou se ale pak ale na tyto vytahané kousky rozvalit. Zároveň nám tato krabice slouží jako takový záchod, máme morčátka, která chodí čurat výhradně tam. Je to asi nejlepší kompromis, jak umožnit morčátkům ležení v seně a zároveň nemít seno úplně všude.
Podložky – jednorázové, látkové…
Podložky jsou v morčecím světě (nebo spíš ve světě jejich chovatelů) velké téma. Je lepší používat jednorázové podložky pro miminka, nebo radši investovat do znovu použitelných pratelných látkových podložek? Jsou jednorázové podložky bezpečné? Jak prát látkové podložky aniž by se pračka ucpala úlomky sena? Spousta otázek… Naštěstí na většinu z nich již mám odpovědi.
Jednorázové podložky
Zní to jako skvělý nápad pro snazší údržbu – dám podložku a když je znečištěná, prostě ji vyhodím. Také jsme to s našimi morčátky tak dělali. A fungovalo to krásně. Sice jsem obdržela varování, že morčátka můžou podložku rozkousat a pozřít, naše morčátka ale vypadala, že je podložky nezajímají a kousat je rozhodně nebudou… Půl roku. Zhruba tak dlouho trvalo, než některou z našich malých hlodavých brambor napadlo, že ty bílé věci by možná taky stály za ochutnání. Naštěstí se nic nestalo – hned jakmile jsme objevili první stopy po zubech, tak jsme objednali na Alze látkové podložky a dosavadní jednorázové zakryli dekou nebo sebrali (kde to šlo). Měli jsme obrovské štěstí, že jsme si je takto hlídali a že jim to očividně nechutnalo, jinak jsme mohli absolvovat nepříjemný výlet na veterinu a to ještě za předpokladu, že by nebylo pozdě…
Ve zverimexech mají jednorázové podložky pro štěňata, bohužel ani ty nejsou zárukou bezpečnosti, jakmile ji morčátko rozkouše a sežere ať už kus vnějšího obalu, nebo tu savou „vatu“ uvnitř, stále je to stejně nebezpečné.
Existuje ale způsob, jak bezpečně používat jednorázové podložky a kdy je to dokonce vhodné. Pokud jsou zakryté nějakou látkou a morčátka se k nim nikde nedostanou přímo (a nemají je tedy jak rozkousat). V případě, že se rozhodnete pro koupelnové předložky jakožto měkkou podestýlku, troufla bych si říct, že je dokonce vhodné pod nimi mít ještě něco savého a nepromokavého a to můžou být třeba právě jednorázové podložky. Myslím si ale, že je lepší rovnou koupit nepromokavé látkové podložky a neutrácet zbytečně opakovaně za jednorázové. (viz část o látkových podložkách)
Látkové podložky
Co se týče látkových podložek, existuje velké množství variant, jaké podložky používat. Asi nejjednodušší je si podložky koupit již ušité, viděla jsem ale i morčecí chovatele, kteří měli morčecí klec v atypickém rozměru, tak si radši ušili svoji podložku namísto snažení se nějak naskládat koupené podložky.
Co mohu rozhodně doporučit jsou nepromokavé látkové podložky. Moč se do nich hezky vsákne a schne aniž by pod podložkou vznikala “tajná loužička”. Doma máme podložky z Alzy (odkaz ZDE) a nemůžu si je vynachválit – jsou relativně měkké, nemají dlouhé chlupy (bojím se, že by si o ně morčátka mohla zatrhnout drápek) a dají se krásně složit a tím i skladovat. Určitě je za mě dobré mít dvě „sady“. Když jsou podložky hodně znečištěné, tak je prostě vyměním za čisté ze skříňky a po vyprání zase uložím na příští kolo úklidu.
Největší nevýhodou látkových nepromokavých podložek je nejspíš jejich vyšší pořizovací cena. Ta se ale podle mě časem „vrátí“ na tom, co se ušetří na hoblinách nebo jiných jednorázových variantách. Navíc se nemůže stát, že vám podložky „dojdou“ zrovna když se to nejmíň hodí a vy potřebujete uklidit (teda, pokud je nezapomenete vyprat…).
Určitě stojí za zmínku koupelnové předložky, které jsou v poslední době velmi populární. Dají se sehnat snad ve všech možných barvách a nejsou vůbec drahé na pořízení. Osobně s nimi nemám zkušenost, tak nemůžu posoudit, jak dobře sajou (navíc se to bude u jednotlivých výrobců nejspíš lišit).
Můj osobní favorit je plyšová podložka z anilandu (odkaz ZDE), je krásně měkoučká, morčátka na ní ráda leží i jen tak… Nechtěla bych ji ale mít po celém výběhu, vzhledem k tomu, jak je plyšová, tak se hůře skladuje, po praní dlouho schne (my ji kvůli tomu sušíme v sušičce) apod. Určitě bych ale doporučila mít ve výběhu aspoň jednu, protože ta pohodlně rozvalená morčátka jsou prostě neskutečná.
Jak často podložky prát? Upřímně nemáme pevně dáno, kdy je měníme, prostě jakmile mi přijdou, že jsou hodně počurané, tak pereme, mezitím vysáváme bobky (klidně i 3x týdně, ale to je u nás dáno tím, že máme 6 morčátek). Plus u nás taky záleží na tom, jak se morčátka snaží chodit do “záchodku”, co mají pod seníkem – když se mi na podložku vyčurá jedno, zpravidla se jich přidá víc = měníme častěji.
Morčotip: Jak prát podložky, aby nebyly úlomky sena a chlupy úplně všude? Stačí k tomu starý povlak na polštář/peřinu. Když se totiž podložky dají před praním do něj, bude sloužit jako taková "ochranná bariéra" pro pračku, ale zároveň se v něm podložky krásně vyperou.
Jak tedy vybrat podložku? Záleží, jestli pod ní ještě bude něco dalšího, nebo už ne. Doma máme pod podložkama ještě zahradní koberec (tvoří celou podlahu klece a výběhu), můžeme tedy mít tenčí podložky. Kdybychom tam ten koberec neměli, sáhla bych určitě po nějaké silnější podložce, aby se morčátkům z tvrdého povrchu nedělaly na pacičkách otlaky.